Černá ovce - prolog

Vložil: Papaya dne březen 3, 2016

4

0

1582


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Kap.

Kap...

Kap.....

S každou další slzou se objevují nové kruhy v louži. Stejně jako když prší, ale slunce se prodralo skrze mraky a teď svým slábnoucím svitem ozařuje její tvář. Již pomalu totiž zajde za pahorky a vzduch se ochladí ještě víc. Má holé ruce, ale to ji zřejmě netrápí.

Ptáci se rozezpívali, jako tomu po bouřce vždy bývá. Oznamují světu, že chaos skončil, že opět vládne světu řád. Vnímá je. Ač má oči zavřené, další slza se prodírá skrze víčko. A opět steče po cestě, kterou narýsovala ta slza první?

První slza, dar života, první nádech, první pláč, to si nemůže pamatovat. Sedí a hlavu má opřenou o kolena. A kolem nikdo, kdo by přistoupil a zeptal se…

Otevře oči, pohlídne do krajiny, pomalu se zvedá, je od bláta. No a?

 

Temné jsou zdejší lesy, temnější jsou tvorové, již v nich žijí. Cesty vyšlapává pouze divá zvěř, noha dvounožce vstupující do těchto míst narušuje přirozenost. I když je to mládě...

Hvozd vše ví během chvíle, jeho propojenost nedovoluje nezpozorovat narušitele. Kde je strážce? A co se pak stane?

Odvážně zkouší další krok skrze lesní porost, skrze napadané listí, skrze ztrouchnivělé dřevo, které tak voní. Sem tam praskne nějaká větvička a zvuk se rozšíří do ticha. Vypadá to, že je tu sama, ale už na ni ulpěly oči. Kde je strážce? A co se pak stane?

Její šaty jsou špinavé, její lýtka poškrábaná od ostružiní, její kůže požahaná kopřivami. No a?

 

Tma. Opravdová lesní tma. Slunce je pryč. Nevidí ani na krok. Stromy nedovolují proniknout svitu noční oblohy, a tak se ztrácí nejen ve strachu, ale i ve skutečnosti. Padne k zemi a schoulí se do klubíčka. Jak jinak chcete uchránit poslední zbytky lidského tepla, které ještě v sobě nesla. Už neměla síly a přišla…slza poslední.

Třebaže se lidé denně vzpínají přírodě, patří k ní, neposlušné děti, stejně tak jako vše ostatní. A tahle přirozenost nenechá zaniknout mladý život. Strážce vykročí z úkrytu a aniž by cokoliv řešil, přilehne k mláděti. A mládě? Otočí se, přitulí se a spí dál. Taková je harmonie lesa.

Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (0)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů