Gejši - Svět nevídané krásy

Vložil: Carol dne leden 16, 2016

2

2

1616


Kategorie: Zajímavosti

Gejši - díl první. Chtěla bych Vám přiblížit nádherné umění, které vytvářejí gejši a také Vám vysvětlit rozdíl mezi GEIKO a MEIKO. Vím, že to není ůplně do fantasy světa, ale ve mě tyto nádherné dámy v kimonech vždy vzbbuzovaly fantazii.
 
Slovo Gejša v překladu znamená přítomnost umění, vůbec prvními gejšami byli muži. První gejša ženského pohlaví se objevila roku 1751 v Kjótu a od té doby byly ženské gejši čím dál oblíbenější a dnes se tomu věnují pouze ženy. Prapůvodním zvykem líčení u gejš je pravděpodobně divadlo Kabuki, kde muži nosili výrazné líčení. Naleznete v nich typické znaky a barvy, které se používají u gejš. Vzhled gejš se ustálil koncem doby Edo, která byla zlatou érou této profese.
 
 
Nyní začneme s hlavními rozdíly mezi Geiko - označení gejši dle kjótské tradice a Meiko -učednice. Začněme u kimona, kterých potřebují opravdu hodně, rozdělují se na různá období, nebo na společenské události, na které jsou pozvány. 
 
Kimono meiko je výrazné jak barvou tak vzorem, jejich spodní límec je jasně rudý a odhaluje větší část zátylku než-li u geiko v pase mají uvázaný pás obi, který po zavázání nechává splývat 2 dlouhé pruhy až ke kotníkům. Geiko nosí kimona nenápadnější s jemným, elegantním vzorem, jenž je vhodný k danému období, či události. Spodní límec je bílý a pás obi je uvázán do tzv. "krabičky".
 
Proces líčení se vždy koná před obléknutím, meiko se musí pomáhat, vetšinou to dělá okasen (vedoucí domu). 
základem je bílý pudr, nejprve si nanese na obličej, šíji, hrudník a týl emulzi vosku zvaného bintsuke-abura. Vosk slouží jako pojidlo pro další vrstvu bílého pudru. Pudr díky vosku lépe přilne na kůži. Dříve se bílý pudr míchal z rýžového prášku a vody, v horším (avšak tehdy běžném) případě se používala olovnatá běloba, která společnicím způsobovala zdravotní komplikace a mnohdy smrt. Dnes se používá make-up moderní. 
 
 
 
Těsně nad hranicí čela a vlasů líčení končí, nechá se prosvítat úzký proužek kůže a vzniká dojem, že gejša nosí masku. Na zadní straně krku se nechávají dva proužky nenalíčené kůže, při zvláštních příležitostech tři (např. když se z maiko stane geiko)
Geiko po třech letech začíná bílý základ zcela vynechávat a bere si jej pouze na vyžádání, nebo při slavnostní příležitosti.
 
 
Oči a obočí jsou zvýrazňovány černou a červenou barvou, s přibývajícím věkem však červená barva ustupuje a starší geiko jí nepoužívají vůbec.
 
Rty se malují jemným štětečkem. Tradičním barvivem zvýrazňujícím rty je mletá Světlice barvířská (rostlina čeledi hvězdnicovitých) a zkrystalizovaný cukr, který rtům dodá lesk. Mladší meiko si barví pouze dolní ret, starší meiko pak zvýrazňuje jen část horního rtu, pouze geiko si vyplňuje spodní i horní ret. 
 
 
Účesy jsou nedílnou součástí jak meiko tak geiko, dříve si museli vlasy voskovat aby vydržel účes aspoň týden (kadeřníci nebyli nejlevnější) a používali taktéž příčesky, které upevňovali na kovovém plíšku. Některé geiko díky tomu na tomto místě plešatěly. Meiko používají výraznější ozdoby do vlasů, zatímco geiko je téměř neužívají.
 
Pokud se ptáte proč jsou Meiko vzhledem líbivější a výraznější oproti geiko tak je to jednoduché. Meiko jsou učenky a proto jejich vzhled odpoutává pozornost od jejich chyb. Geiko toto nemá zapotřebí její ozdobou je její umění, kterým vyniká. 
Doufám že najdete nyní v gejšách více porozumení a zamilujete si jejich umění tak jako já kdysi.
 
PS: Omlouvám se, že jsme teď 2 dny nepřidala článek nebylo mi nejlépe

Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (2)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů


1

January 19, 2016, 10:42 am

Carol napsal:

Moc děkuji!! ^^

0

January 17, 2016, 10:19 pm

Ernesto_CZ napsal:

Moc dobře napsáno, pěkný a srozumitelný článek.