Po vyčerpávajícím boji v hoře bylo načase si odpočinout a tak se Dwart vydal na západ směrem k otevřené divočině. Nabrat síly a vyrobit si zásoby oblečení na zimu co se blížila. Toulal se vyčerpaný krajinou s touhou po vodě dopřát si koupel a nabrat vodu na cestu avšak takové štěstí neměl, jediné co jeho oči zaznamenali byla prázdná krajina. Žádná živá duše poblíž, žádné zvíře prostě nic ,, asi to nebyl nejlepší nápad " a pomalým tempem pokračoval dál napříč prázdotě. Omámený se potuloval když v tom mu na záda vyskočil obrovský vlk který měl chuť na maso ,, jsem slabý, představuji lehkou kořist ale já se tak snadno nedám " dokončil větu a vlka uchopil do svých obrovských dlaní. Se snahou vlka zahodit se Dwart svalil na zem a vlk se nad něho postavil, proběhl bleskový pohled z očí do očí a najednou se mu vlk zakousnul do ramene. Trhal jak jen mohl ale jeho život byl ukončen drtivou ránou do hlavy, Dwart se zvedl a otřásl svým mohutným tělem. Rána byla hluboká a krvácela pomyslel si i tak ale bylo potřeba pokračovat dál v cestě do neznáma. Po několika hodinách nekonečné cesty upadl do bezvědomí, masivní tělo se jen tak válelo na zemi a čas se mu zastavil.

Když se probudil po několikahodinovém spánku jeho tělo pociťovalo příchod zimy, z posledních sil se vydal vstříc cestě která nikam nevede. Pouhá mrtvá pustina, divočina bez zákonů,smrt ano to bylo to jediný co se zde dalo najít SMRT. Drtivým dopadem padl na kolena s hlavou skloněnou, do rukou nabral hlínu a zaplácal si rameno aby mu rána přestala alespoň trošičku krvácet. Znovu se zdvihnul na nohy a pokračoval v cestě, když najednou spatřil jeskyňi, zaběhnul do ní a padl zničený hladem, žízní a oslabený těžkou ránou k zemi. Jeho tělo cítilo příchod mrazivé zimy a alespoň malinkatý zápal tepla pocítil když si uvědomil, že to není sen ale pravda, že našel jeskyňi. Po dlouhém spánku přicházel den plný starostí, Dwartas se rozhodnul vydat se na cestu směrem zpět. Hodiny utíkali a opět se toulal tou divočivou kterou před chvílí tak proklínal, konečně dorazil na místo které potřeboval a na půlku zasněžený, mrtvý vlk tam stále ležel. Prudkým pohybem si jej hodil na rameno a vydal se zpátky do jeskyně, po cestě sbíral úlomky dřeva aby byla možnost si vytvořit oheň ale dřeva bylo málo. Zima si začala vybírat svou daň, v jeskyňi odhodil vlka na zem a začal rozdělávat oheň. Zahřáte tělo začalo pomalu nabírat sílu ale stále oslabené kvůli ráně na rameni, bylo potřeba být opatrný bylinky byly nesehnatelné a hlínu nahrazoval mráz. Ostrým kamenem začal zbavovat vlka kožichu s myšlenkou na boty a deku na tělo. Vlkovo tělo odsunul a věnoval se kožešině, když byl hotov bylo potřeba jít na další cestu pro zásoby na přežití, nevěděl jak dlouho tam zůstane a bylo potřeba být připraven.

Na cestách nacházel jen pár klacků pod nánosem sněhu a začal pociťovat potřebu pít. Žádná řeka, jezero, nic nebylo na pohled oka v dosahu. Zpátky v jeskyňi přemýšlel jak si opatřit vodu a tak první nápad který mu zůstal v hlavě bylo položit sníh na kámen a čekat až rozteče alespoň pár kápek.

Na ohni si připravoval maso z vlka a myšlenky se ubíraly na cestu, bylo potřeba vyrazit posunout se o kus dál. Připravený na cokoliv se vydal dál na pochod a doufal, že najde lepší dny než byly ty poslední.

Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (0)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů