Azador:“Varade já vím, že to pro tebe vůbec není lehký, ale prosímtě buď teď vklidu. Hlavně pro své vlastní dobro. Navíc on ti přece nic neudělal.“

Varad(vztekle):“Ty už mě taky neštvi s těma tvýma řečičkama, že bude všechno dobrý a fajn.“

Král Izatai:“Vypadni odsud!“

Varad:“S radostí.“

Azador:“Varade co ti je? Jsme přece bráchové mě to můžeš říct.“

Varad(vztekle):“Nech mě být a vypadni ode mě.“

Azador:“Vźdyť to můžem spolu probrat.“

Varad/vztekle):“Řekl jsem ti snad ať vypadneš.“

Azador:“Já ti chci jenom pomoct.“

Varad se naštval, vzal do ruky své kopí, které protože stále nemohl pořádně chodit používal jako opěru a hůl, zabodl ho Azadorovi do nohy a odešel. Všichni se zděsily, co to Varad provedl. Dragva, která seděla vedle královny lesních elfů se nabídla, že bude Varada sledovat a zastaví ho kdyby chtěl udělat něco podobného. Nejvyšší druid Motudai, který seděl vedle Dragvy nečekaně zmizel. Varad se procházel lesem a začal litovat svého činu. Asi po půl hodině odněkud přišel Motudai a přidal se k Varadovi. Naprosto přesně chápal Varadovu situaci, což Varada dost překvapilo. Došli až k malému jezírku a sedli si lavičku.

Nejvyšší druid Motudai:“Chápu tě. Mě se stala podobná věc. Není to nic příjemného. Cítíš se jako kdybys byl jediný, kdo to chápe, a ostatní si z tebe svým běžným chováním dělají srandu.“

Varad:“Vystihl jste to naprosto přesně. A co se vám vůbec předtím stalo?“

Nejvyšší druid Motudai:“Bylo to dávno. Jako mladý jsem byl zamilovaný do krásné elfky. Pracovala jako lovec. Dvořil jsem se jí, nosil jsem jí květiny atd. Ona mě, ale pořád odmítala. Nakonec si našla nějakého jiného lovce a vdala se za něj. Zašel jsem za ní, aby mi vysvětlila proč mě pořád odmítala a ona mi tvrdě odpověděla: „Si jenom slaboch. Nestojíš mi za nic. Divím se, že tě vůbec nějaká žena chce. Vypadni odsud a už se nikdy nevracej.“ Ten její manžel byl tupý jako mezek, ale byl velmi silný asi jako ty Varade, jenom proto se jí líbil a vzala si ho. Byl jsem neštastný. Najednou jsem se citíl prázdný stejně jako ty teď. Vzal jsem otcův nůž a odešel jsem do lesa, abych spáchal sebevraždu. V tu dobu šel kolem nejvyšší druid, uviděl mě, jak se snažím zabít a zastavil mě. Potom mi řekl jedno hodně velké moudro:“Když jseš prázdný, najdi si něco, co ti tu prázdnotu vyplní.“ Dal jsem na jeho radu a zkoušel jsem všechno, co šlo. Sprátelil jsem se s ním a stal jsem se jeho nejoblíbenějším žákem. Velice jsem si oblíbil staré spisy a legendy, ale měl jsem málo peněz, abych si je koupil. Byl jsem mladý vytrénovaný druid a chtěl jsem ukázat, že nejsem slaboch nebo nula, a proto jsem odešel a pracoval jsem jako žoldák. Všichni se mi posmívali a říkali, že mě zabijou hned za rohem. Jenom moji rodiče a nejvyšší druid ve mně věřili. Cestoval jsem různě po světě a získával zkušenosti. Po nějaké době se ze mě stal známý a vážený žoldák hlavně, neboť jsem zato nic nechtěl. Jednou jsem navštívil i temné elfy. U temných elfů zrovna probíhali zápasy v aréně a já se přihlásil na souboje. Byl jsem ke všem svým protivníkům férový, i když oni nebyli. Stal jsem se kouzelnickým šampiónem. Při tréninku na závěrečný zápas o místo celkového šampióná jsem jí potkal. Krásnou a úžasnou válečnici temných elfů. Byla podobná Navaře jen trochu starší. Na první pohled jsem se do ní zamiloval. Problém nastal, když jsem zjistil, že v posledním souboji budu bojovat s ní. Viděl jsem jí ve tváři, že není dost silná nato, aby mě porazila. Neboť jsem byl, ale do ní zamilovaný, nechal jsem jí vyhrát a ona to poznala. Už dlouho toužila po vítězství v aréně a díky mě ho získala. Zalíbil jsem se jí a cestovali jsme spolu. Po nějaké době jsem se vrátil domů. Rodiče a nejvyší druid měli ze mě obrovskou radost a byli na mě pyšní. Ostatním, co se mi posmívali, spadla čelist a žena, kterou jsem předtím miloval, záviděla . Od té doby žiju tady i se svou ženou a máme se úžasně.“

Varad:“A to nikomu nevadilo, že vaše žena je temná elfka?“

Nejvyšší druid Motudai:“Vadilo to spoustě elfů, ale nebral jsem je vážně a posílal jsem je do pryč. Až si na to museli zvyknout. To byly časy.“

Varad:“Jak vidím tak jste měl potom skvělý život.“

Nejvyšší druid Motudai:“Ano měl a stále mám a nechci, abys měl špatný život i ty. Víš o tom, že bys byl skvělý král?“

Varad:“Opravdu?“

Nejvyšší druid Motudai:“Jsi chytrý, silný, odvážný, zdvořilý a máš způsoby. Taky si moudrý na to, že si tak mladý. To jsou všechno vlastnosti, které by měl mít každý správný král.“

Varad:“Mithros mě naučil docela dost věcí.“

Nejvyšší druid Motudai:“Tak to si měl skvělého učitele.“

Varad:“No. Nevím. O takových věcech jako být králem jsem ještě nepřemýšlel.“

Nejvyšší druid Motudai:“Taky si mladý ještě máš čas.“

Varad:“Děkuju moc za rozhovor. Hodně mi pomohl.“

Nejvyšší druid Motudai:“Ne. Já děkuju. Už dlouho jsem si s nikým tak dobře nepopovídal kromě své ženy. Měj se hezky.“

Nejvyší druid Motudai(překvapeně):“To je zajímavý.“

Varad:“Co se děje, že se vracíte zpátky?“

Nejvyšší druid Motudai:“Něco zvláštního se s tebou děje. Měl bys mít v sobě dva signály, ale máš tři. Jako by si měl něco v sobě navíc.“

Varad:“A co bych měl mít v sobě?“

Nejvyšší druid Motudai:“To nevím, ale můžu udělat kouzlo, abych to zjistil.“

Varad:“Dobře. Tak ho udělejte.“

Dragva je celou dobu sledovala. Motudai udělal nějaké kouzlo a vyvolal třetí signál, co ve Varadovi byl. Najedno z něho vylezla duše nějakého mutanta. Mutant se rozhlédl kolem a pak začal mluvit.

Mutant:“Kde to jsem? Proč jsem v lese u lesních elfů? A co vy jste zač? Kde je král nemrtvých?“

Nejvyšší druid Motudai:“Páni. Kdo to je? Takovou bytost jsem ještě nikdy neviděl. Ani ve spisech nebo knihách, ale někoho mi připomíná. Kde mám tu knihu o mutantech? Á tady. Mělo by to být na poslední straně. Nejsi náhodou tenhle druh mutanta?“

Mutant¨:“Ano jsem akorát vám tam chybí pár věcí.“

Nejvyšší druid Motudai:“Já jsem nejvyšší druid lesních elfů Motudai a teď si zrovna v jednom z našich parků. Tady ten bojovník vedle je člověk jménem Varad, který tě do sebe dostal.“

Mutant:“Kde je král nemrtvých?“

Nejvyšší druid Motudai:“To je zvláštní. Proč se ptá zrovna na krále nemrtvých?“

Varad:“Možná, že jsou přátelé.“

Mutant:“Ano. Král nemrtvých, co nyní vládne je vnuk mého nejlepšího přítele.“

Nejvyšší druid Motudai:“Ty myslíš vnuka prvního vládce nemrtvých?“

Mutant:“Ano. Přesně tak.“

Varad:“Jak to, že si byl jediný ze svého druhu?“

Mutant:“Nevím. Nějak jsem se zrodil a už od narození jsem byl sám. Vidím, že si pochopil, co jsem si na tebe vymyslel.“

Nejvyšší druid Motudai:“ Už chápu proč hledáš krále nemrtvých. Chceš, aby tvoji duši vyndal z těla tohohle chlapíka a mohl si klidně zemřít. Asi na tobě dělali nějaké pokusy a vytvořili mutační elixír do kterého nechtěně zakleli i tvou duši.“

Mutant:“Vypadá to tak.“

Mutant(na Varada):“Běž podle své naplánované trasy a já ti budu v heslech převypravovat svůj život. Všechny hesla uslyšíš v nočních můrách. Ne, že bych ti chtěl ubližovat, si dobrý člověk s příšernou minulostí, ale musíš si to zasloužit.“

Varad:“Chápu a budu se snažit.“

Mutant:“Dobře. Takže se zatím měj hezky Varade.“

Varad:“Ty taky.“

Nejvyšší druid Motudai:“Páni. Víš, co to je za mutanta Varade?“

Varad:“Nevím:“

Nejvyšší druid Motudai:“To je mutant, který v minulosti málem zabil Durkhase Krutého.“

Varad:“Tak to je zajímavé. Každopádně děkuju za pomoc a naschledanou.“

Nejvyšší druid Motudai:“Měj se a dlouho se nezdržuj. Přece jenom si zaslouží odpočinek a zítra za mnou přijď něco ti dám.“

Varad:“Dobře a ještě jednou děkuju.“

Dragva(v duchu):“Ty jo. Přežije vlastní smrt a teď tohle. Ten má, ale smůlu.“

Najednou Varad dostal obrovskou chuť si něco dát. Motudai se vrátil a všechno vysvětlil elfům na oslavě i Azadorovi. Všichni pochopili, že je na tom Varad hodně špatně a jen kvůli tomu, že se jim snažil pomoct v boji proti démonickým bratrům. Druhý den Varad zašel za Motudaiem a ten mu dal náhrdelník pro mluvení s duchy. Díky němu mohl neustále mluvit s duší mutanta.

Mutant:“Chceš být profesionální bojovník jako Navara Varade?“

Varad:“No. Proč ne.“

Mutant:“Takže nyní, když budeš čekat než se uzdraví tvůj bratr Azador, tě budu trénovat nejlepší techniky jaké jsem, kdy viděl. Jsou to techniky nejlepších válečníků, kteří proti mně šli i techniky Durkhase Krutého.“

Varad:“Hmm. Ještě, že tě mám. Možná si to ještě rozmyslím s tím králem nemrtvých.“

Mutant:“To si zkus.“

Varad:“Ne. Dělám si jen srandu.“


Mutant:“Co to tu cítím? Že by jahody? Mňam. Jahodový koláč. Varade prosímtě kup mi jeden.“

Varad:“Dobře. Dobře. Jeden ti koupim.“

Varad(v duchu):“Radši koupim dva pro jistotu.“

Mutant:“Ty jo. To je kočka. Ne to je spíš profesionální kočka. Líbila by se ti takové ženská?“

Varad:“To je Navara. S tou už chodí Mithros.“

Mutant:“Kdo je Mithros?“

Varad:“Můj nevlastní bratr díky kterýmu jsme to všichni přežili.“

Mutant:“To je pravda, ale teď tady Mithros není.“

Varad:“Já nevím. Vypadá dobře, ale musel bych jí víc poznat.“

Mutant:“Prej musel bych jí víc poznat. Takový kecy. Ty si fakt strašnej idiot. Vždyť ona je naprosto perfektní ženská a ty říkáš tohle. Měl bych ti jednu rovnou natáhnout.“

Varad:“Hele! Klid jo! To, že si můj učitel neznamená, že mi tady budeš pořád nadávat.“

Mutant:“Dobře. Ať je po tvém, ale lepší ženskou než jí nikde neseženeš a mezitím tvým kecáním ti jí někdo může přebrat.“

Varad:“A co ty si zač? Nějaká seznamka? Vždyť o ní vím akorát to, že je to královna temných elfů, je asi tak desetkrát lepší bojovnice než já a vypadá hodně dobře.“

Mutant:“Tak vidíš. Počkat! Kdo je tamta orkyně?“

Varad:“To je Dragva.“

Mutant:“Páni. Na to, že je to orkyně tak vypadá přímo božsky. Ten zadek, ty boky, ty prsa. To je přímo radost pohledět. Navíc není vůbec ošklivá. S tou by sis měl určitě začít.“

Varad(sarkasticky):“Jasně už jdu na to.“

královna Navara:“Ahoj Varade. Jak se cítíš?“

Varad:“Je to o hodně lepší než předtím.“

Královna Navara:“To jsem ráda. Chtěla jsem se s tebou rozloučit než odejdu.“

Varad:“Jak si na tom? Po tom s Mithrosem.“

Královna Navara:“Už jsem nějaké ty podobné situace zažila takže už jsem vpořádku, ale díky za starost a měj se.“


Varad:“Ty taky.“

Mutant:“Ta Dragva je taková kočka.“

Varad:“Zavři už konečně klapačku ty oplzlej dědku.“

Dragva:“Ahoj. Chceš s něčím pomoct?“

Varad:“Né. Všechno je v pohodě.“

Dragva:“Proč se tak tváříš? Ten mutant určitě o mě něco říká, že jo?“

Varad:“Jo říká a radši nechtěj vědet co.“

Dragva:“Aha. Tak na tom jsem od chlapů zvyklá. Každopádně už jste na tom dobře a já ještě musím jít za svým otcem. Takže se měj Varade.“

Varad:“Ty taky.“

Mutant:“Tak a teď ty pitomečku, co nemáš rád pěkný ženský poď trénovat.“

Tři dny Varad trénoval než se Azador uzdravil. Ihned jak se Azador uzdravil zavolal si Izatai Varada i Azadora k sobě.

Král Izatai:“Ani nevíte jak moc jsem vám zavázán. Bez vás, Mithrose, Dragvy a Navary bychom nepřežili. Pochopil jsem i proč jste byli naštvaní. V naší říši jste kdykoliv vítaní. Bohužel toho, ale moc nemám a nevím, co vám mám zato dát.“

Varad:“To nevadí. Hlavně, že jsou všichni v pořádku.“

Král Izatai:“Teď jsem si vzpomněl na to, že tady mám vlastně nějaké léčivé elixíry. Tady máte deset hodně silných léčivých elixíru jako odměnu. Určitě se vám budou hodit.“

Varad a Azador:“Děkujeme mnohokrát a naschledanou.“

Král Izatai:“Ne to já děkuji. Naschledanou.“

Po cestě k hranicím se Varad a Azador rozloučili i s hraniční hlídkou a odešli směrem ke vchodu do podzemí.

Mezitím v říši archanděla Oriandrose.

Oriadros:“Takže Mithrosi doznáváš se ke svým hříchům? Když řekneš, že ano budeš to mít lehčí.“

Mithros:“Já, ale nic neudělal.“

Oriandros:“Vážně? Opravdu si myslíš, že mi můžeš lhát do očí Mithrosi. Mě. Archandělovi.“

Mithros:“Já nelžu.“

Oriandros:“Á tak to tady máme jeden problémový případ. Tak ten si zaslouží speciální péči.“

Mithros:“Neříkal si náhodou, že mě chceš odsoudit ve jménu boha světla? Když je to teda tak, jak si říkal, neměl by o mém trestu rozhodovat on?“

Oriandros:“Á vězeň se snaží použít moje vlastní pravidla a zákony proti mně. Já jsem zástupce boha světla. Já tě můžu odsoudit i bez jeho souhlasu.“

Mithros:“Tak to se potom těš na to, že až se odsud dostanu, tak tě zničím takovým způsobem, že budeš řvát bolestí jako malá pětiletá holka.“

Oriandros:“Hahaha. A jak se odsud asi tak dostaneš? Ty sám? Nebo snad tvoji bratři a přátelé? Vźdyť se na ně koukni Navara je z tebe psychicky na dně, Varad je napůl mrtvý a Dragva se zajímá spíš o svou vlastní rodinu. Jediný snad Azador zůstal silný.“

Mithros:“Aby ses pak nedivil.“

Oriandros:“Ne. Nikdo a nic tě odsud nedostane pryč. Zůstaneš tady navěky a budeš trpět za svoje hříchy ve světle andělského ohně.“
























































 

Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (0)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů