Noční hon - Kapitola první

Vložil: Rob_Cornick dne červen 20, 2016

4

0

1404


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Oleg se vzbudil celý opocený z noční můry co se mu zdála, posadil se na lůžku a přemýšlel, jestli to byl jen sen nebo střípky vzpomínek. Po chvilce se zvedl a šel k vědru s vodou, viděl velice unavený obličej, nebyl si jistý jestli je to on nebo ne. Rozcuchané zrzavé vlasy a malé zelené oči to jediné mu bylo na obličeji povědomé, zbytek jako by byl někdo jiný. Rukama vjel do vědra s vodou a z rukou si udělal mističku, celou si jí chrstl do obličeje.

Rozhlížel se po chatě a hledal do čeho by si mohl utřít mokrý obličej, viděl pět lůžek a jen jedno mělo deku a nebyla ustlaná, jeden obyčejný dřevěný stůl se třemi židlemi. To bylo vše co v chatě bylo, ale bylo tam hodně prázdného místo kvůli tomu jak byla veliká.

Někdo zabušil na dveře a vešel do dveří chaty bez pozvání že by mohl vstoupit. Stál tam statný ramenatý muž s lehkým strništěm na tvářích a nakrátko střižených vlasech, na sobě kožený kabátec, kožené kalhoty s mečem u pasu. Byl velice podobný Olegovi až na to že nevypadal tak unaveně a bezmocně jako on.

 

„Otče?“ vydal ze sebe tichým hláskem Oleg a prohlížel si otce s údivem jako to dělával když býval ještě malým klučíkem.

 

„Omlouvám se ti že přijíždím moc pozdě a že jsi se musel uchýlit do téhle staré lovecké chaty. Ale když jsem zjistil že tvé prokletí se dere na povrch tak už bylo nějaký dva dny pozdě.“ Vešel dovnitř, zvedl chlapce a objal ho.

 

„Stačí otče, na tohle vřelé objetí teď nejsem moc zdravý..“ sykl bolestí a odtáhl se od otce.

 

„Kdo se ti o to zranění postaral a jak si k němu vůbec přišel? Jestli si to vůbec pamatuješ, dostal ses do velkých problému?“ díval se na něj otec

 

„Byla to hospockého dcera Aliana, kdyby nešla pro svoji babičku hledat bylinky, tak by mne brzy našli lovci. Budu jí muset jít ještě poděkovat a nějak jí moji záchranu oplatit.“

 

„Řekl jsi lovci? A místní nebo odjinud?“ rozrušeně se podíval na syna

 

„Podle rozruchu vesnice a Aliany, tak bych řekl, že to byli místní lovci.“ odpověděl.

 

„Tak tedy půjdeme do hostince, poděkujeme tvé kamarádce Alianě. A abych nezapomněl - přivezl jsem ti s sebou oblečení. Je v brašně na sedle koně, hned ti je přinesu.“ otočil se a udělal tak.

 

Podal oblečení Olegovi a oblekl si jej. Byly to kožené kalhoty s košilí a bavlněnou vestu. Byl rád, že má oděv za který by se nemusel stydět, ten co tu měl by se hodil maximálně tak k žebrákovi.

 

Oleg s otcem šli do hostince, v posledních dnech byl velký rozruch a tady to nebylo jiný ba možná i horší. Všiml se jich hospodský robustné postavy, určitě to musel být vysloužilý voják, pomyslel si Oleg. Měl rozcuchané kaštanové vlasy se silným plnovousem a bílou špinavou zástěru.

 

„Zdravím vás páni Sweynové“, mávl na ně s úsměvem na tváři.

 

„Buď zdráv Waldře“, oplatil mu pozdrav Olegův otec a Oleg jen suše mávl.

 

„Copak vás sem přivádí?­ Pivo to rozhodně nebude co?“ pousmál se hostincký.

„Jsme tu ohledně tvé dcery Aliany, za to že pomohla tady synovi a že zachránila ho před smrtí“  zadíval se utrápeně na syna.

 

„Bohužel tu není ale mohu jí vyřídit vzkaz, ale s tím vaším prokletím by jste už měli něco udělat. Royi neměl by si ho už poslat k Dětem noci, oni už by si s tím už věděli rady“ řekl Walder.

 

„Já jim nevěřím, odvedli by ho a zotročili by si ho nebo dokonce zabili, nemyslím si, že by to byl dobrý nápad“, vydal ze sebe Roymund.

 

„Tak se mějte hlavně kvůli tomu na pozoru, protože Děti noci mohou být kdekoliv když hledají stvůry a lidi do svých řad“, odpověděl mu hostincký

 

„Už bychom měli vyrazit do Midasu ještě když je den. Měj se starý příteli“, podal svému příteli ruku.

 

„ Měl by ses tu stavit na pivo a měli bychom si spolu popovídat a zavzpomínat si“ , poté mu Walter stiskl ruku a potřásl mu s ní.

 

Když vyšli z hostince, kráčeli si to zpět k chatce kde na ně čekal kůň, Oleg se podíval na klec vedle chatky, zadíval se na mřížované dvířka vyrvaná z pantů a vzpomněl si na tu strašnou noc, až ho rozbolela rána na zádech.

Došli ke koni, nejdřív se na koně vyhoupl Roymund, pak podal ruku svému synovi a opustili vesnici Krtín a už byli na cestě do města Midas.

 

by Rob Cornick

Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (0)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů