Waranis - město mrtvých

Vložil: f-gajecky dne leden 14, 2016

2

1

1582


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

První z mnoha povídek o nelítostném a krutém Dwartasovi. V této povídce se setká se strážcem truhly v hoře mrtvých. Snad se Vám to bude líbit.

Tvrdá zima přicházela, zabalený v mohutné kožešině postupoval krok po kroku k malému městečku Waranis. Město bylo cítit pachem smrti nikdo zde nežil pouze temné přízraky z hory která stála u města a byla skryta ve stínu. Dwart se zastavil u vstupní brány do města a skrz tělo mu projela zima, chladná a smrtivá zima jenž byla varováním aby nevstupoval neboť město patří mrtvým. Když prošel první co spatřil byla krev a zbytky končetin, napíchlé hlavy na kůl a po pravé straně viděl starý totem avšak když k němu přistoupil nestačil se divit. Text na totemu byl ve stejném jazyce jako text na jeho meči, byla to reč mrtvých a touto řečí se dnes málokdo opovažuje mluvit. Rozhodl se, že se tím nebude zdržovat a tudíž tomu nebude věnovat pozornost. Sotva udělal pár kroků zaslechl tichý zvuk ,, na tvém místě bych vylezl nebo tvá hlava bude na vrcholu toho kůlu " nikdo se ale neozýval. Popošel pár kroků ,, dávám ti poslední možnost aby jsi se ukázal než ti rozdrtím lebku vlastníma rukama " najednou se před ním objevila bytost která zaručeně nebyla živá, vydávalo to odporné zvuky a pohybovalo se to nemotorně. Dwart zaujmul bojový postoj a tiše si zamumlal když v tom už se na něj řítila mrtvá houpající se bytost. Levou rukou ji uchopil pod krkem a zvedl jej do vzduchu, odporné zvuky se šířily okolím když v tom najednou usedlo ticho, Dwart vytáhnul dýku z jeho hlavy a stvůru shodil na zem. Okem nakouknul doleva a malá skupina zrůd se k němu blížila, vytáhnul měč a zaujmul postoj ,, mlask " se ozvalo když hlava padala k zemi ,, kdo je další " vykřikl, dalšímu meč zarazil skrze hrudník v okamžiku kdy dopadl na zem svůj meš vytáhnul a dalšímu jej zasekl ostrou a krvavou čepelí přímo do krku, nikde ale nebyla krev, protože tyhle stvoření již nebyli živí tudíž nekrváceli ale rozplynuli se v pouhou mlhu. Po ne tak dlouhém souboji který Dwart bral jako zahřívací kolo se rozhlédnul a opět všude nastálo ticho doprovázející zima a tiché nářeky z hory. Svědomí mu nedalo a začal postupovat pomalu k hoře a v momentě kdy stál před ní se zastavil a zhluboka se nadechl, opatrným krokem se vydal dovnitř hory aby zjistil co se zde skrývá.

Pomalým krokem postupoval skrze horu která nenabízela nic než chlad a vůni smrti. Před sebou uviděl velikánskou lehce osvětlenou místnost a uprostřed stála truhla kterou když spatřil tak se náhle zastavil a svůj meč sevřel mnohem pevněji, protože cítil, že se něco blíží.
Místností zavanul studený až mrazivý průvan, místo bylo najednou neosvětlené ale i tak relativně dobře viditelné ,, zde dnes zemřeš " otočil se a uviděl postavu zahalenou do pláště s kapucí hozenou na hlavě. ,, to asi těžko, nevím co jsi zač ale být na tvém místě otočím se a odejdu ". Muž s kapucí svíral v levé ruce kosu a pomalu začal přistupovat blíže ,, zde dnes zemřeš " pošeptával napříč místností směrem k Dwartovi, ,, nedáváš mi jinou možnost " a náhle vyhodil dýku proti temné postavě. Muž lehce uhnul a řekl ,, jsem Ravan a zde dnes zemřeš " sotva dokončil větu napřáhnul svoji kosu a mávnul, Dwart jen tak tak uskočil kotoulem do strany a řekl ,, dostaneš po čem toužíš, věčný odpočinek " silným výskokem se odrazil od země a útokem mířil na Ravana, ten ale stihnul uhnout když v tom Dwart útočil znovu a meč se střetnul s kosou. Ravan uskočil dva kroky zpět a švihnul kosou s pokusem oddělit Dwartovi hlavu od těla ale nevyšlo mu to, Dwart se rozeběhl a úskokem na pravou stranu Ravanovi zasekl meč do žeber, krev začala zdobit Dwartův obličej a podlahu okolo něj. Vyrval z Ravana svůj meč a pohlédl mu do očí ,, dostal jsi to po čem jsi toužil " a jediným silným šlápnutím ukončil Ravanůn život. Otočil své mohutné tělo a vydal se směrem k truhle ke které když dorazil uviděl, že má zámek a tak neváhal a truhlu uchopil do svých mohutných dlaní a třísknul s ní o zem. Truhla se roztříštila a ukázala co skrývala, byla to zlatá dýka posetá diamanty tak ji sebral a zasunul za opasek s vědomím, že ji prodá ,, na děvky a víno to bude stačit ". Sebral třísky z truhly přesunul se do rohu místnosti a rozdělal oheň u kterého se na rozloženou deku posadil, krev mu z čela kapala na meč který svíral v ruce upocený a posetý krvý padlého Ravana a zamumlal si ,, den je u konce je načase si odpočinout"

Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (1)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů


0

January 14, 2016, 9:02 am

Carol napsal:

Panecku tadle část byla dobra, vážně se mi to líbilo. Na vino a devly to bude stačit...to teda nevím co mu ty děvky budou nabizet za zlatou diamantovou dyku. Bylo to bezva!