Zpřátelení

Vložil: mcifantasy dne březen 5, 2016

4

1

1600


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

„Známe vás lidi. Jen slibujete a pak nám vrazíte kudlu do zad. Tam na severu je to ale jiné. Nikdo tě tam neochrání. Kentauři si smlsnou na tvém mase a skřeti s nimi kvůli tvému masu povedou válku. Lidské maso je pro ně neobyčejně chutné.“

Kali to trochu vyděsilo, ale ne tolik, aby nemohla jít dál. Byla rozhodnuta odejít a více se s trpaslíkem nebavit. Proč by měla vést rozhovor s někým, kdo jí říká takové věci? Otočila se a chystala se vyjít z lesa a jít dál.

„Hej!“ křikl na ní trpaslík. „Sama tam nepřežiješ.“

„A co mám dělat? Musím najít babičku.“

„Nejsi jediný člověk pokoušející se přejít přes zemi obrů, kentaurů, skřetů a čarodějů. Do země trpaslíků se dostal málokdo.“

Kali byla překvapena. Jak ten trpaslík mohl vědět kde její babička žije? „Jak víš kam se chystám?“ otočila se k němu.

„Je to už tak dávno, kdy mladá žena prchající z vaší země mluvila o té samé ženě. Hledala ‚babičku‘,“ vzdychl, „ale neposlechla nikoho a na cestu se vydala sama.“

Kali ještě chvilku toho trpaslíka poslouchala. Vyprávěl jí o té ženě, které nejdříve uvěřil a ona ho následně zradila, za což zaplatila životem. Derin zněl přesvědčivě, ale neznala ho, nemohla mu věřit. Ukázal jí rány po bitvě se skřety, vyprávěl jí o nepokojích v zemích na severu. Možná měl pravdu. Kali byla jen obyčejný člověk. Obyčejná dívka, neumějící bojovat. Sotva by se ubránila tomuhle trpaslíkovi.

Po dlouhé době vyprávění si získal její důvěru a nabídl jí pomoc. Kali souhlasila. Odvedl Kali do nedalekého domečku, jež nazýval domovem. Byla to malá chatrč. Nebyla v příliš dobrém stavu, ale uvnitř byla útulná. V krbu plápolal oheň. Byla cítit vůně hub a bylinek. ‚Úžasná vůně‘- pomyslela si Kali. Nikdy nic podobného necítila.

Trpaslík Kali nabídl židli a odešel kamsi do jiné místnosti. Místnost v níž byla Kali byla malinká. Přímo pro trpaslíky. Uprostřed byl malý dřevěný stůl a okolo čtyři židle. Pod oknem byl další malinký stůl a na něm nějaké knihy. Kousek dál stála skříňka. Na krbu stály nějaké svíčky a o krb se opírala sekyra z jedné strany a polínka z druhé.

„Zdravím.“ Řekl čísi hlas. Byl tam další trpaslík. „Verin, jméno mé.“ Pousmál se a položil před Kali misku s jídlem.

„Kali.“ Odpověděla a s chutí se pustila do jídla. Měla takový hlad. Na oplátku trpaslíkům dala buchty od Nany. Trpaslíci nic podobného nikdy nejedli. Navzájem si poděkovali a po krátkém odpočinku začali všichni dohromady vymýšlet, jak nejbezpečněji se dostat ke Kalině babičce.

...
Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte jej mezi své přátele:

Komentáře (1)

Prosím registrujte se nebo se přihlašte pro možnost přidávání komentářů


1

March 6, 2016, 6:23 pm

Carol napsal:

Moc dobrá část... příjemně se to čte!