Zdravím lidi. Uběhla již nějaká doba, a já se zase rozhodl pokračovat ve svém vypravování. Většinou mi psaní znemožňoval nedostatek času, nebo nekreativní období. Mimo to jsem se opět dal na kreslení, ale to už odbočuju. Nicméně, zde to je, druhá kapitoval stínu světla.

Zatím jen můžu říct, že až do 4 nebo 5 kapitoly můžete očekávat jen "světlo", přitemňovat začnu až později :) Už mám hrubé návrhy příběhu, ale vy si zatím budete muset počkat :) Tak jako tak, zase budu otevřený kritice, zatím ..

Tradiční Brněnský con Con-ec,

opět po roce zve staré i nové návštěvníky na další záplavu zábavy. tentokrát ve větším množství zastoupeny komoráky, jinak klasický program plný pohody bez zbytečného obtěžování byrokracií.

Fb událost najdete zde:https://www.facebook.com/events/172709916442210

stranky a přihlašování najdete zde:http://con-ec.cz/ Dorazte všichni ;-)

Varad a Azador si našli hodně klidné místo a vypili elixíry. Okamžitě začali mít bolesti hlavy a břicha. Noví mutanti byli mnohem silnější než ti první. Jediné v čem měli výhodu bylo to, že proti druhému mutantovi nebojovalo jen jejich lidské já, ale i jejich první mutant. Protože byli druzí mutanti silnější celá přeměna trvala o půl dne déle než u těch prvních. Získali neuvěřitelně velké množství síly navíc asi dvacetkrát víc než u prvních mutantů. Azadorův druhý mutant byl obrovský démonický

Azador:“Varade já vím, že to pro tebe vůbec není lehký, ale prosímtě buď teď vklidu. Hlavně pro své vlastní dobro. Navíc on ti přece nic neudělal.“

Varad(vztekle):“Ty už mě taky neštvi s těma tvýma řečičkama, že bude všechno dobrý a fajn.“

Král Izatai:“Vypadni odsud!“

Varad:“S radostí.“

Azador:“Varade co ti je? Jsme přece bráchové mě to můžeš říct.“

Varad(vztekle):“Nech mě být a vypadni ode mě.“

Azador:“Vźdyť to můžem spolu probrat.“

Varad/vztekle):“Řekl jsem ti snad ať vypadneš.“

Azad

3.

„Nástup!“

„Proč sakra já?“ Říkal jsem si mezitím, co jsem si oblékal kombinézu.

Jasně, že vím proč já. Taky vím, že dnes půjdu já. Nechci, už znovu nechci. Nejsem žádný hrdina. Nechci riskovat svůj život.

Každý den to samé. Nástup, na kterém se rozhodne, kdo půjde. Každý den to samé. To samé jídlo, oblečení a lidé. Jediné co se mění, jsou nácviky a posilování, čímž trávíme v podstatě celý den. Připadám si jako prase čekající na porážku. Vlastně ne. Jako prase ne. Prase jednou podříznete

      Vzduch se chvěl prudkým rytmem velkých bubnů, a mladá Efwra cítila, jak se stejně tak chvějí i její útroby. Bubny ji provázely životem, co si pamatovala. Někdy byl jejich rytmus pomalý a klidný, to když se chystala ke spánku a jejich rytmus se tehdy skvěle sladil s pomalým odbíjením jejího srdce, jindy zase laškovný nebo bojovný. Ale dnes byl jejich rytmus živý, dravý, byly hlasitější a jejich dunění nutilo všechny přítomné k tanci. Stejně jako bubny plnily vzduch i hluboké tóny dlouhých p

Legenda o Argonských válečnících

Náš svět je rozlehlí, naše možnosti neomezené, můžeme cestovat volně kam chceme. Legenda o Argonských válečnících se už dostala i k vám. Argonští válečníci je spolek čtyř válečníků z bitvy naArgonských pouštích. Společně se mnou Arturem Ifiem to jsou Kora Solaris, Aneri Solaris a Trevor Solaris. Tito válečníci sami společnými silami porazili armádu Nomádského krále Haduna zvananého Písečný had. Po jeho porážce jsme dlouho slavili. Vítězné právo mi zajistilo t

Zápis o Jáhenech

Jáheni jsou hrdým národem vražedných stopařů. Jsou středně velké postavy.
Jsou to kočovníci a nikdy se nezdrží na jednom místě pokud k tomu nemají důvod.
Díky svému kočovnému životu nemají krále, ani území. Nejsou moc vzájemně společenští.
Když ale dojde na válečný konflikt, který se jich týká dokáží se seskupit. Nikdo neví kolik jich přesně je,
Jáhen je postavou jak magického tak prostého charakteru. Jsou to mistři válečné ocele a jako zbraně používají naginaty.
Obrázek nagi

   Poslední zápis 

Mé dny pozemského bytí pomalu končí a věčné světlo se zhasíná. Naděje Vargonu umírá, zanedlouho padne i Šaldor, centrum naší moci. Lidé prchají před pochodující zkázou, mágové Vargonu a Šaldoru společně s vojskys bojují co mohou. Avšak před bránou chaosu vyvolanou stoupenci lorda Daga neutekli.  Celé město zachvátili černé plameny. Ti co nestihli utéci, myslím tím obyčejné měšťany, tak křičí. Nářky žen a bolest mužů jak umírají pod rukou stoupenců. Vědění, které znám,veškeré

Má malba/kresba Geralta ze hry Zaklínač 3. Postava je kreslená pastelkami a pozadí je malováno akrylami. Hrozně sem se bála tý kroužkovky, ale dopadlo to nad moje očekávání a sem s tím spokojená. Byl to dárek pro kamaráda. Je to na formátu A4.

Všechny moje obrázky jsou k vidění zde: https://www.facebook.com/ChristiMetal/

„Už toho mám všeho dost!“ Mumlala a zlostně utírala slzy stékající po tvářích. Znovu se pokusila projít si v hlavě, zda má v batohu na zádech vše potřebné. Klopýtla na kamenité cestě a málem upadla, ale na poslední chvíli se zachytila větve silného stromu. Tělem jí projelo mrazení, jakoby se právě odehrálo něco důležitého, ale její mysl otupená vztekem a sebelítostí nebyla schopná to zaregistrovat. Chvíli stála a prudce oddechovala, slzy jí dál stékaly po tvářích a ona si nepřátelským pohledem m

„Psaní je posedlost, nejdivočejší vášeň, touha po dokonalosti, která nikdy není doopravdy naplněna. Když píšete, nesmíte se nikdy zastavit. Při psaní je jen jedna cesta – vpřed. Zastavíte-li se na místě, prohrajete. Váš život, možná, půjde dál, ale něco ve vás zemře.“ S povzdechem odložila pero. I ona se bála, že v ní něco zemře. Uložila brýle na čtení do pouzdra a unavené prsty přitlačila na kořen nosu ve snaze potlačit sílící bolest hlavy. Musí ten dopis dokončit. Potřebuje, aby pochopili. Úst