Hanare

Hanare

223 points

Členem od: March 7, 2016

Anthem #4

Vložil: Hanare dne březen 26, 2016

3

0

1210


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Poslední co jsem cítila, bylo jako by mě někdo strčil do drtiče odpadu. Pak jsem omdlela.
Když jsem znovu nabyla vědomí, první co jsem si uvědomila, byla ta spousta bahna, ve kterém jsem ležela. Studené, lepkavé bahno, které mi zalezlo za oblečení a vysálo ze mě veškeré teplo.
Otevřela jsem oči, zvedla se na lokty a rozhlédla se kolem. Zády mi projela bolest ostrá jak střep. Super. Fakt, úžasný. Jsem Prokletý ví kde, kvůli ráně na zádech se můžu sotva hýbat a v patách mi je celá populace této
Zobrazit více

Anthem #3

Vložil: Hanare dne březen 22, 2016

4

0

1613


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Do dvoukřídlých dveří jsem vrazila bez přemýšlení.
"Ah, Catelyn, tady jsi." řekl a otočil se ke mě čelem.
Ne. To není možné. Vždyť jsem ho zabila!
Pocítila jsem takový vztek jako nikdy předtím. Dvojčata na něj zareagovala. Takže je to on. "Mirhal." procedila jsem jeho jméno skrz zuby.
"Vzpomínáš si na mě. To je dobře." Dříve než to dořekl jsem přetransformovala dvojčata do jejich původní formy a vrhla se na něj.
Mávl rukou. Dva vyšší démoni se na jeho pokyn pohnuli a za chvíli jsem se mohla
Zobrazit více

Anthem #2

Vložil: Hanare dne březen 15, 2016

3

0

1368


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Londýn máme nadohled.
"Tak kdy už přijdou?" začínají si mezi sebou šeptat démoni kolem mě. Jen kdyby měli trochu trpělivosti...
Zavětřila jsem. "Jsou blízko." řekla jsem si spíše pro sebe. Zvedla jsem ruku a všichni jako na pokyn zastavili.
"Tak pojďte." zašeptala jsem a vytasila dvojčata, hned jak jsem uviděla první siluetu.
Skřížila jsem meče nad hlavou - povel k útoku.
Vše se dostalo do bojového času. Neuvěřitelně rychlý, a zároveň příjemně pomalý. Sekla jsem Infernem a hlava nejbližšího
Zobrazit více

Anthem #1,5

Vložil: Hanare dne březen 11, 2016

4

0

979


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Hlavní centrála Lovců
"Athelle!" vrazili do kanceláře šéfky Lovců tři lidé zároveň.
"Pěkně popořadě." řekla osoba v křesle, aniž by se otočila.
"Najednou se objevila velká koncentrace démonů v severní Americe!"
"V Asii také!"
"A asi padesát vyšších démonů útočí na Londýn!"
Osoba v křesle se prudce otočila, až dlouhé blond vlasy zavlály. Teprve poslední informace ji pořádně zaujala.
"Na Londýn?" zeptala se a probodla informátory svýma modrýma očima.
"Ano, Athelle."
"Zajímavé." zajiskřilo
Zobrazit více

Maximum Ride

Vložil: Hanare dne březen 10, 2016

4

0

1064


Kategorie: Knihy a časopisy

 Kniha mého dětství. Úžasný, chytlavý příběh a velmi příjemné postavy. Ovšem, má to jednu obrovskou chybu - z této osmidílné série je do češtiny přeložen pouze první díl.

 

V první z těchto knih se vydáte se šestičlenou skupinkou dětí na záchrannou cestu do Školy, laboratoře, kde jim byly naroubované ptačí DNA. Což jim - mimo jiné - poskytlo schopnost létat.

Tyto děti žily v míru díky vědci Jebovi, který je před několika lety ze Školy osvobodil... ale klid nemohl vydržet navždy. Bylo jen otáz

... Zobrazit více

Anthem #1

Vložil: Hanare dne březen 9, 2016

5

1

1736


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Druhý den jsem se probudila s jeho obličejem před očima a jeho jménem na rtech. Zatřásla jsem hlavou, abych z hlavy vyhnala ty ocelově modré oči. Co tam sakra dělají? Komu patří?
"Dvojčata jsou nachystaná." prohlásil bez emocí Raymond, když si všiml, že jsem vzhůru. Mám na něm ráda že jde vždy k věci, žádné kecy okolo. Taky je v mých službách už asi dvacet let. Rekordní čas.
"Armáda?" zeptala jsem se.
"Také nachystaná."
"Výborně. Jdi se nachystat, za půl hodiny vyrazíme."
Beze slova se ukloni
Zobrazit více

Anthem - prolog

Vložil: Hanare dne březen 7, 2016

7

1

1974


Kategorie: Vlastní příběhy od fanoušků

Zdravím.

Tento příběh mám v hlavě už notnou chvíli, ale ještě jsem nesesbírala odvahu se o něj podělit se světem. Až do teď.

Budu vám vděčná, když mi poskytnete zpětnou vazbu...

Užijte si to ;)

"Raci!" vykřikla jsem a vykryla vlnu energie vlastním tělem.
Když jsem otevřela oči, hleděly na mě dva páry ustaraných očí. Asi jsem musela na nějakou dobu omdlít.
"Je Race v pořádku?" zaskřehotala jsem. Přes bolest na hrudi jsem mohla sotva mluvit. Clark kývl, oči plné slz. To mu na mě tak záleže
Zobrazit více